Monografická česko-německá publikace se zabývá umělci působícími v širší oblasti střední Evropy, v případě Eduarda a Huga též v Paříži, kteří dlouho stáli stranou pozornosti nejen českého, ale i rakouského dějepisu umění. Text osvětluje nejasnosti panující kolem životů a umělecké tvorby tří bratří Charlemontů a ve stručnosti se zmiňuje i o jejich předchůdcích do poloviny 19. století. Vedle výstavních a spolkových aktivit udržovali Charlemontové s českými zeměmi i osobní kontakty, kromě svého rodiště na jižní Moravě měli obzvláště úzkou vazbu k severočeskému regionu, a to v profesní i osobní rovině. Mezi jejich nejznámější obdivovatele, zaměstnavatele a posléze i přátele patřil velkoprůmyslník, sběratel a mecenáš Heinrich Liebieg z Liberce a jeho prostřednictvím též další příslušníci podnikatelských rodin Liebiegů a s nimi příbuzensky propojených Mallmannů působících zejména v Paříži a Vídni, v neposlední řadě pak Schmittů z Českého Dubu a Ginzkeyů z Vratislavic nad Nisou.