Bulletin č. 87 - Folklorismus

Detailní popis produktu

Řemeslo, řemeslný, tradiční... jsou slova skloňovaná v jazyce současného designu a užitého umění velmi často. Náklonnost k „poctivému řemeslu“ a tradicím je ve spotřební kultuře založené na technické reprodukovatelnosti, v níž žijeme, a jejíž je design jako produkt kruciální součástí, je využívána a mnohdy i zneužívána. Od doby, kdy se vyslovení adjektiva „lidový“ nebo „folklórní“ v souvislosti s tvaroslovím nebo ornamentem v kontextu užitého předmětu nebo volného umění rovnalo podezření ze sentimentu, kýče nebo politického angažmá, uplynuly desítky let. Současní designéři a umělci, především nejmladší generace, tak vnímají tuto oblast jako zajímavý zdroj inspirace i mimořádně bohatou studnici „analogových“ technologií a přírodních materiálů. Diváci, uživatelé toto propojení cení jako zajímavý fenomén propojující originalitu individuální tvorby předmětu s profesionálním tvarováním užitého předmětu.
Jestliže je design jakýmsi lakmusovým papírkem podávajícím svědectví o kulturní a společensko-ekonomické situaci země, o čem svědčí rostoucí obliba transformace tradičních řemeslných postupů nebo folklorismů jako subjektivních symbolických forem v současném užitém předmětu? Lze vůbec transformovat původní řemeslné techniky, způsoby zpracování materiálů, lidové motivy a ornamenty v současném designu a výtvarném umění? Jak dopadly snahy o takovou transformaci v minulosti a je jen zdánlivý antagonismus, který spojení průmyslového návrhářství a řemesla vyvolává? Těchto otázek a dalších témat by se dotknou texty 87. čísla bulletinu MG.